|
|
Vypořádání SJM v pozůstalostním řízení
Otradovcová, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti Cílem této diplomové práce s názvem "Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti" je popsat a zanalyzovat normy upravující vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti a popsat současnou právní úpravu, včetně konfrontace některých názorů v doktríně. První kapitola obsahuje samotné vymezení pojmu společného jmění manželů, druhá kapitola je historickým exkurzem od obecného zákoníku občanského až po současnost, kdy jsou popsány jak možnosti majetkového uspořádání manželů, tak následné vypořádání tohoto společenství. Třetí kapitola popisuje procesní postup v řízení o pozůstalosti, kdy dochází k vypořádání společného jmění manželů a rovněž se zabývá ochranou pozůstalého manžela v případě různých projevů vůle zůstavitele, které směřují k vypořádání jeho majetku, který zanechal. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé způsoby vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti, tj. dohodu pozůstalého manžela a dědiců nebo soudní rozhodnutí a též se zabývá situací zaniklého, avšak nevypořádaného SJM. Stručná pátá kapitola pojednává o situaci registrovaných partnerů. V závěru práce je provedena komparace s francouzskou právní úpravou, nejprve jsou popsány varianty možného majetkového uspořádání mezi manželi a následně postup v řízení o pozůstalosti. Je rovněž upozorněno na...
|
|
|
Laesio enormis
Jirman, Daniel ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
LAESIO ENORMIS Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem Laesio enormis, též nazývaném jako neúměrné zkrácení, který se s účinností nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po mnoha letech vrátil do českého právního řádu. Problematika neúměrného zkracování v současné době, kdy trh ovládají silné komerční nástroje a navíc aktuálně dochází v zásadě k nekontrolovanému nárůstu cen, odůvodňovanému různými vnějšími vlivy, nabývá na významu. Právě z tohoto důvodu si tato práce kladla za cíl podrobněji analyzovat uvedený institut chránící zkrácenou smluvní stranu, který prolamuje jednu ze základních zásad občanského smluvního práva, jakou je autonomie vůle. Cílem práce bylo také vysvětlit původ tohoto institutu a jeho vývoj, se kterým bylo nutné pozorovat samotný rozvoj filozofického myšlení ve vztahu k chápání spravedlivé ceny, která je při aplikaci institutu laesio enormis zcela stěžejní. Pro porozumění platné úpravy uvedeného institutu v českém právním řádu diplomová práce analyzuje jednotlivé prameny upravující tento institut, které nalezneme především v okolních evropských státech. Podstatné také bylo vymezit neúměrné zkrácení ve vztahu k jiným institutům prolamujícím zásadu autonomie vůle, jako například ochranou dobrých mravů, ochranou jednání v omylu, a především ochranou před lichevním jednáním a...
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích
Slabý, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rozsahem smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, a to jak z hlediska teoretického, tak z hlediska jejích konkrétních projevů v pracovním právu. Sestává proto ze dvou hlavních částí. V té první obecně vymezuje pojem právního principu a navazuje charakteristikou zásady autonomie vůle, ze které pramení zásada smluvní volnosti a dále popisuje její omezení z důvodu zásady rovnosti a ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce v této části věnuje postavení pracovního práva v rámci práva soukromého, jeho historického vývoje a vlivu nálezu Ústavního soudu vyhlášeném pod číslem 116/2008 Sb. a vlivu přijetí nového občanskoprávního kodexu na rozsah smluvní volnosti v pracovním právu. Závěr první části je věnován modernímu systému flexicurity usilujícímu o nalezení určité rovnováhy mezi smluvní volností a ochranou zaměstnance v pracovním právu. Ve své druhé části tato práce usiluje o analýzu konkrétních projevů smluvní volnosti u vybraných institutů pracovního práva, přičemž je v krátkosti charakterizuje a následně je hodnotí zejména z hlediska prostoru, který poskytují uplatnění smluvní volnosti stran a míry jejích omezení. Z rozsahových důvodů se práce věnuje pouze institutům souvisejícím se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru a s pracovními vztahy založenými...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Zaměstnanecké benefity poskytované zaměstnavatelem jako projev autonomie vůle v pracovněprávních vztazích
Rejchrtová, Aneta ; Štefko, Martin (oponent)
Práce se zabývá zaměstnaneckými benefity, přičemž na ně pohlíží jako na projev autonomie vůle v pracovněprávních vztazích. Bez principu autonomie vůle by totiž nemohly být poskytovány ani využívány. Díky dispozitivnosti právních norem je mohou zaměstnavatelé poskytovat, kogentními normami jim jsou pak stanoveny hranice. Ač je téma zaměstnaneckých benefitů, jakožto součást péče o zaměstnance, spíše tématem personalistickým, je zajímavé se na ně i pro jejich rostoucí význam podívat i z pracovněprávního hlediska. Nejprve se práce snaží přiblížit fungování principu autonomie vůle v pracovněprávních vztazích, poté obecně popisuje právní souvislosti zaměstnaneckých benefitů a následně uvádí i problematiku související s několika konkrétními typy zaměstnaneckých benefitů. Na závěr se práce snaží nastínit pohled zástupců zaměstnanců a zástupců zaměstnavatelů na zaměstnanecké benefity, a to pomocí poznatků získaných od zástupce ČMKOS a zástupce Hospodářské komory. Tomuto odpovídá i členění příslušných kapitol. Cílem práce je tak nastínit problematiku zaměstnaneckých benefitů v právních souvislostech, a to mj. i za pomoci příslušné judikatury. Zaměstnanecké benefity sice nejsou právní úpravou výslovně upraveny, jde o jakési dobrovolné plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec povinností...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého
Kolářová, Eliška ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého Abstrakt Tato práce se zabývá tradiční soukromoprávní zásadou autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého. Jejím projevem je volba rozhodného práva, která je jedním z hraničních určovatelů. Tento institut je znám už od středověku, ale díky legislativní činnosti Evropské unie došlo v poslední době k jeho proniknutí i do oblastí, kde se dříve nevyskytoval. Volba rozhodného práva umožňuje účastníkům poměrů s mezinárodním prvkem zvolit si právní řád, který nejvíce vyhovuje jejich potřebám. Mezi cíle této práce patří zmapovat vývoj volby rozhodného práva a důvody, které k němu vedly. Dalším cílem je prozkoumat různá existující omezení volby rozhodného práva a zvážit jejich nezbytnost. V první polovině práce se zabývám zásadou autonomie vůle a volbou rozhodného práva obecně. Zkoumám zde jak historii tohoto institutu a jeho výhody, tak i jeho možná dělení a omezení. Zmiňuji se i o debatě o nutnosti přítomnosti mezinárodního prvku v právním poměru. V druhé polovině práce zkoumám konkrétní podobu volby rozhodného práva ve smluvních i mimosmluvních závazkových poměrech, dědickém a rodinném právu. Zatímco ve smluvních závazkových poměrech se volba rozhodného práva objevovala tradičně, tak v oblasti mimosmluvních závazkových poměrů a...
|
|
|
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...
|
host ::
RSS.